Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velký Blaník a bývalý zlatý důl Roudný

16. 02. 2013 22:37:03
Tohle je taková malá vzpomínka na výlet z loňského ledna. A proč o tom píšu až teď? Pořád nějak nebyl čas a hlavně v poslední době se mi pořád vrací myšlenky na tento velmi příjemný výlet.

V sobotu ráno 21.1.2012 vyrážíme z Prahy netradičně ve dvou. Prvním cílem je Vlašim. Odtud po krátké návštěvě pokračujeme přes Kondrac k severní straně Velkého Blaníku, kde je umístěna geologická expozice. Jsou zde umístěny kameny z blízkého i širokého okolí. Každý je popsán a je u něho informace odkud pochází. V altánku je navíc umístěna expozice popisující geologické poměry a také podrobnosti o těžbě v Roudném.

Za chvíli však již pokračujeme přes Louňovice pod Blaníkem k hlavnímu parkovišti u Blaníku. To připomíná spíše špatně upravené kluziště a tak výstup na Blaník zahajuji velkolepým pádem. Místy sice leží zbytky sněhu, ale obloha je jako vymetená. Vypadá to na velmi pěkný den.

Velký Blaník

Volíme delší výstup po cestě, abychom se podívali k Veřejové skále, odkud by podle pověsti měli vyjet, až bude českému národu nejhůře, blaničtí rytíři. Ještě před několika lety mohl být odtud docela pěkný výhled do údolí Blanice východně od Velkého Blaníku. Dnes je rozhled částečně zakryt vzrostlými stromy. Vracíme se zpět na cest a pokračujeme ve výstupu. Vzhledem k této zastávce pak ale nemůžeme zhodnotit svoji kondici. (Pokud půjdete na vrchol přímo, změřte si čas, který vám cesta zabere. Nahoře se pak dozvíte, jak na tom jste.)

tkpinokiorajče.net

Když konečně popadneme druhý dech, vyrážíme na rozhlednu. Tato dominanta viditelná z širokého okolí stojí na 638 m vysokém vrchu Velký Blaník od roku 1941. Ovšem vůbec první rozhledna zde stála už v roce 1895. Pokud tedy, stejně jako my, zdoláte všech 107 schodů, můžete se pokochat výhledem z 25 metrů. V případě pěkného počasí ten výhled opravdu stojí za to.

Cestu zpět volíme po červené turistické značce. Poté, co zdoláme zledovatělou stezku, ocitáme se opět na parkovišti. Po zhodnocení času se přesunujeme do Louňovic pod Blaníkem do místní restaurace na návsi. Pokud se budete chtít při své cestě dobře najíst, tuto restauraci byste určitě neměli minout. Kombinace výborné domácí polévky a svíčkové se stejně dobrým pivkem byla naprosto úžasná. Kdybychom se tak netěšili do Roudného, nevím, jestli bychom se dokázali zvednout - vůbec se nám nechtělo ven. Během oběda navíc začalo sněžit.

Kdy a za kolik na rozhlednu

Rozhledna na Velkém Blaníku je přístupná říjen - březen v sobotu, v neděli a ve státní svátek od 10 do 16hod. V období duben - září je otevřena denně, kromě pondělí od 10 do 17 hod.

Vstupné je lidové: dospělí 20Kč, děti 10Kč.

Více info zde

Bývalý zlatý důl Roudný

Nakonec se přeci jenom dokážeme přemluvit a vyrážíme do zasněženého Podblanicka. Já si ještě na poslední chvíli měním boty a přidávám vrstvu oblečení, protože sněžení neustává. Cesta z počátku vede po červené značce. Přecházíme říčku Blanici a stoupáme do kopce. Červenou po chvíli měníme za žlutou a asfaltku za lesní cestu, později už jen za nezřetelnou pěšinu v poli. To už ale míjíme rybník Strašík se stejnojmenným mlýnem. Polem a posléze i lesem se blížíme k Roudnému. Kousek od obce Laby procházíme kolem pastvin. To už se sněžení změnilo v pořádnou chumelenici. Krátce se zastavujeme u obyvatel místních luk.

tkpinokiorajče.net

To už ale napadlo několik centimetrů sněhu a já začínám tušit, že z plánované prohlídky výsypek a bývalých těžních jam nebude nic, protože tato místa je obtížné najít i za běžných podmínek. Když je vše pokryté sněhem, byla by tato snaha naprosto marná. Upravujeme tedy plán cesty.

Nově tedy míříme jen k bývalému báňskému hotelu, v jehož areálu je nyní ústav sociální péče. Kousek za ním nacházíme zbytky lanovky a rozpadlé a zarostlé zbytky louhovny. Vracíme se zpět k bývalému hotelu a pokračujeme po silnici k obci Roudný. Míjíme pozůstatky původní těžby. Prakticky první budova, kterou potkáváme, je vlevo zbytek šachetní budovy u šachty Aleška (na fotce níže), netradičně umístěné přímo mezi obytnými domy. Přiznám se, že jsem ji v prvním okamžiku měl za hasičskou zbrojnici. Naštěstí jsem byl později z tohoto omylu vyveden. Na opačné straně si nemůžeme nevšimnout bývalé vily ředitele závodu Roudný. Po několika desítkách metrů přijdeme do "centra" obce, kde můžeme po pravé straně vidět výrazně žlutou budovu - bývalou hornickou hospodu. Dále je několik bytovek, které tvořili hornickou kolonii, ale jinak zde nic víc nečekejte.

tkpinokiorajče.net

Doprovázeni vydatným sněžením pokračujeme po silnici směrem k obci Libouň. Zde se opět napojujeme na červenou turistickou značku. Vlevo za rybníčkem si ještě můžeme všimnout opravované Libouňské tvrze. Odbočujeme z hlavní silnice a kolem památné lípy a kostela sv. Václava pokračujeme přes obec k rozcestníku, kde jsme před pár hodinami odbočili Roudnému. Cestou zpět hodnotíme množství napadaného sněhu, které místy vytvořilo slušné závěje. To samé hodnocení, ovšem v negativním smyslu, probíhá i později při odmetávání auta. Nicméně po chvíli auto zbavujeme nepříjemné bílé hmoty a vyrážíme na cestu domů.

Pár slov závěrem

Za zmínku jistě stojí způsob, jakým bylo v době největšího rozkvětu v Roudném těženo zlato. Toho bylo dosaženo počátkem 20. století. Narozdíl od "klasických" dolů, zde byla těžena ruda, ze které se zlato získávalo chemickou cestou. Největší výtěžnosti bylo dosaženo v roce 1913, kdy Roudný vydal 325 kg zlata, což byly asi 4/5 celkové těžby v Rakousku-Uhersku Prvopočátky těžby však sahají až do období Keltů. Z té doby také pocházejí dodnes patrné pozůstatky rýžování zlata na říčce Blanici a na potocích kolem vrchu Roudný. 11.října 1930 byla těžba pozastavena. Po druhé světové válce se sice ještě znovu rozeběhla. V 50. letech však byla znovu výrazně omezena a od 60. let probíhají prakticky jen průzkumy a mapování zásob. V současnosti se odhad zásob pohybuje mezi 25 - 30 t ryzího zlata. Dále byla zjištěna zásoba 37 - 45 t stříbra, z toho však jen část by bylo možné vytěžit.

Přestože je obnovení těžby téměř vyloučeno pro potřebnou obrovskou finanční investici, občas se objevují zprávy o zájmu různých firem. Kromě toho probíhají diskuze o prohlášení bývalého zlatého dolu Roudný za technickou památku. Stejně jako obnovu těžby, i tuto snahu komplikují vysoké finanční nároky. Jak už jsem psal výše, památek na těžbu v Roudném už moc nezůstalo a většina štol je navíc zatopena vodou.

Pokud se chcete o zlatodole Roudný dozvědět více, doporučuji publikaci Václava Zemka Zlatodůl Roudný u Vlašimi, kterou vydalo v roce 2001 jako 5. přílohu čtvrtletníku Pod Blaníkem Podblanické ekocentrum Českého svazu ochránců přírody a Muzeum okresu Benešov.

A na úplný závěr bych chtěl říct, že tento článek popisuje jen část toho, co je možné v Roudném vidět. Bohužel v den výletu jsme neměli takové časové možnosti, jaké by byly potřeba. Takže nyní pilně studuji výše uvedenou publikaci a v létě, kdy nebude nehrozit náhlá sněhová nadílka, snad uskutečníme druhou výpravu. Tímto také zdravím kolegu a čtenáře na Novém Zélandu.

Několik málo dalších fotek můžete nalézt zde

Autor: Tomáš Koubík | sobota 16.2.2013 22:37 | karma článku: 12.86 | přečteno: 1917x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 128 | Diskuse

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma článku: 3.09 | Přečteno: 113 | Diskuse

Eva Štěpánková

Bude Praha také pyšná na novou koncertní síň?

Původně měl být můj dnešní příspěvek pouze o dalším zážitku z Kodaně, ale náhodou mi padla do očí zpráva, která mu dala širší souvislost.

22.9.2017 v 0:29 | Karma článku: 3.97 | Přečteno: 85 | Diskuse

Iveta Klimečková

Pět základních typů žen podle kabelek

Znáte ten způsob zavěšení kabelky na vztyčeném předloktí? Pokud loket patří mladé dámě s pootevřenými rtíky, je to jaksi součástí image a pán bůh s námi a zlé pryč.

21.9.2017 v 22:47 | Karma článku: 21.87 | Přečteno: 876 | Diskuse

Petr Janák

Po hedvábné stezce

Hory neznají třídní rozdíly, protekci, vztek, nenávist, štěstí, lásku zkrátka nic. Jsou čisté, nahé. Proto na ně, tak rád jezdím. Přiblížit se jim aspoň na chvilku a poznat sám sebe. Ne nadarmo se říká, že hory ukáží charakter.

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.62 | Přečteno: 172 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2048

.BABIŠ JE KRETÉN!!!!!



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.