Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podzimní přechod Šumavy - den šestý

14. 10. 2012 18:39:58
Je úterý 18. září 2012 - 8 hod dopoledne a já se probouzím v sedle nad Strážným. V tuto chvíli mám v nohách něco přes 65 km. A co mě dnes čeká? Návrat do Strážného, nákup a pak 15km do Nového Údolí.

Krátce po osmé hodině ranní vykukuji ze stanu. Mlha kolem stanu mě zažene zpátky a já si ještě hodinku přispím. Krátce po 9. hodině už je vidět jasně modrá obloha a sluníčko. Vypadá to na další nádherný den. Pomalu balím věci a snídám. Pomalu píšu ne proto, že by sbalení stanu bylo tak náročné, ale protože přitom vždy vařím snídani a jen obyčejné ohřátí vody na čaj na mém pravěkém vařiči na tuhý líh trvá neskutečně dlouho. O tom co, jak a proč bude ještě zvláštní článek.

Před 12.hod dorážím do Strážného, nakupuji zásoby na další 2 dny. Kilometry zdolané v minulých dnech jsou docela znát a tak na návsi, jestli se tomu tak dá říkat, odpočívám a nabírám síly. A kromě toho všeho také dopisuji tento cestovní deník za poslední dny. Krátce po 13.hod se pak vydávám zpátky k nouzovému nocovišti do sedla nad Strážným (Na Kapličce) a odtud pak po červené TZ směrem k Novému Údolí. Scházím asi 1 km s kopce na rozbitou asfaltku. Krátce na to podcházím podchodem silnici vedoucí ze Strážného do Německa.

tkpinokiorajče.net

Až do Nového Údolí vede cesta po úbočí. Po pravé ruce mám údolí, po jehož dně se táhne českoněmecká hranice. Na protější straně je pak vidět jak by zdejší krajina vypadala, nebýt komunistů. Roztroušené domky a usedlosti, sem tam vesnička. Lesy se střídají s pastvinami a všechno působí krásně upravovaně. Na české straně jsou pravda také pastviny, ale vzhledem k nucenému vysídlení, které postihlo tuto oblast v 50. letech minulého století v době vlády jedné strany, je celkový dojem poněkud odlišný. Prakticky od chvíle, kdy jsem minul 1.zónu NP Strážecká slať a cesta začala stoupat, pozoruji pozůstatky obcí i jednotlivých zarůstajících domů. Srovnání co by bylo, kdyby nebylo, se tak přímo nabízí.

tkpinokiorajče.net

Procházím tedy bývalé obce Dolní a Horní Cazov a Krásná Hora. Po 7 km to vypadá, že bych konečně mohl jít také s kopce, jsem u rozcestníku "Mlaka" . Odtud je také možné jít po žluté TZ do Českých Žlebů, nebo na druhou stranu do Německa do nejbližších městeček a vesniček. Já však pokračuji po červené TZ. Naskýtá se mi krásný výhled jak na část Šumavy, kde jsem byl včera (hřbet před Strážným), tak i ta část, kterou mám v plánu na zítra (Třístoličník a Plechý).

tkpinokiorajče.net

Procházím kdysi rozsáhlou vsí Krásná Hora. Občas míjím polorozbořené budovy, které vzhledem ke své zachovalosti zřejmě sloužily pohraniční stráži. Kulisy jako stvořené pro třetí díl Záhady Blair Witch. Původní rozsah obce dnes připomínají jen místní názvy v mapě a pomníčky s roky založení a zániku či boží muka u cest. Kromě toho jsou zde patrné i známky pozdějšího "osídlení" v podobě objektů poválečné ochrany. Tyto objekty (novodobé bunkry z období studené války) měly za úkol chránit Železnou oponu.

Za bývalou obcí Krásná Hora začíná cesta klesat do Nového Údolí. Začínám opět cítit otlačené prsty a také se už tradičně ozývá levé koleno. Po chvíli se k němu přidává i pravé. Naštěstí jsem kousek od svého dnešního cíle. Konečně se doplazím do Nového Údolí. Stihne mě potěšit informace, že na Třístoličník je to odtud jen 7.5 km. Zde krátce odpočívám, pročítám informace o historii Nového Údolí a vychutnávám si nádherný výhled na údolí Studené Vltavy.

tkpinokiorajče.net

Nabírám vodu z vydatného pramene a vydávám se hledat nouzové nocoviště. To je naštěstí dobře značeno a tak ho po chvíli skutečně nacházím. Zde potkávám kolegu, kterého jsem viděl už u Strážného. Dáváme se do řeči a já takhle prokecám i západ slunce, takže večeři pak vařím už potmě. Konečně mám po 6 dnech na cestě možnost s někým promluvit ČESKY, když nepočítám prodavačky na Modravě a ve Strážném. Navíc s člověkem, který jde stejnou trasu. Takže tímto zdravím Pavla z ... Ta moje paměť, co si nenapíšu, to jako by nebylo. Doufám, že alespoň jméno je správně. Díky Pavlovým obrovským zkušenostem a výbornou znalostí a "prochozeností" nejen Šumavy, bylo to povídání opravdu super.

Večeře má obvyklé složení polévka z pytlíku a těstoviny stejného původu. "Rychle" uvařím a docela unavený uléhám ke spánku. Doufám, že se nevyplní zítřejší předpověď celodenního deště. Z přicházejícího spánku mě ještě vytrhne odbíjení zvonů v nedalekém Haidmühle, včetně zvonkohry, kterou je toto městečko známé.

Nouzové nocoviště Nové Údolí

Nocoviště leží prakticky uprostřed lesa, kousek od silnice z Nového Údolí do Stožce. Z Nového Údolí (u žst.) půjdete 0.5 km po žluté a červené TZ k rozcestníku Nové Údolí a dále po žluté TZ. Po asi 200 m narazíte na klasickou směrovku, která vás dovede k nocovišti nad silnicí. Výhodou oproti jiným místům je, jak už jsem zmínil, pramen vody v Novém Údolí naproti nádraží. Jak jsem se ale dozvěděl, občas ten kohoutek nějaký dobrák zavře a vy jste pak odkázáni na ochotu obsluhy restaurace, která prý nebývá velká.

Plocha je travnatá, občas se najde nějaká nerovnost. Ale prostoru je hodně a najít rovné místo není problém. 2 WC a stůl s lavicemi doplňují obvyklý standard.

Použité mapy: KČT č.66 ŠUMAVA Trojmezí

Všechny fotky ze šestého dne najdete zde

Trasa dnešního - šestého dne:

mapy-6.jpg

Autor: Tomáš Koubík | neděle 14.10.2012 18:39 | karma článku: 10.76 | přečteno: 1099x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 128 | Diskuse

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma článku: 3.09 | Přečteno: 113 | Diskuse

Eva Štěpánková

Bude Praha také pyšná na novou koncertní síň?

Původně měl být můj dnešní příspěvek pouze o dalším zážitku z Kodaně, ale náhodou mi padla do očí zpráva, která mu dala širší souvislost.

22.9.2017 v 0:29 | Karma článku: 3.97 | Přečteno: 85 | Diskuse

Iveta Klimečková

Pět základních typů žen podle kabelek

Znáte ten způsob zavěšení kabelky na vztyčeném předloktí? Pokud loket patří mladé dámě s pootevřenými rtíky, je to jaksi součástí image a pán bůh s námi a zlé pryč.

21.9.2017 v 22:47 | Karma článku: 21.87 | Přečteno: 876 | Diskuse

Petr Janák

Po hedvábné stezce

Hory neznají třídní rozdíly, protekci, vztek, nenávist, štěstí, lásku zkrátka nic. Jsou čisté, nahé. Proto na ně, tak rád jezdím. Přiblížit se jim aspoň na chvilku a poznat sám sebe. Ne nadarmo se říká, že hory ukáží charakter.

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.62 | Přečteno: 172 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2048

.BABIŠ JE KRETÉN!!!!!



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.